Co se píše...
2.6.2014 - Zbytek OP Prostějov padne odstřelem
www.novinky.cz/domaci/338014-zbytek-op-prostejov-padne-odstrelem.html
.........................................................
...............................................................
.......................................................................
Krachující OP Prostějov prodává za 100 milionů výrobu luxusních obleků
26. listopadu 2010
OP Prostějov prodává nejlukrativnější součást firmy. Za výrobu luxusních obleků na míru, takzvané měřenky, chce utržit přes 100 milionů
korun. Právě měřenky zůstávají poslední životaschopnou částí krachujícího oděvního giganta.
Zájemci o šití luxusních obleků mohou prostějovské měřenky získat ve výběrovém řízení, které tento týden vyhlásil
zvláštní insolvenční správce pro OP Prostějov Jiří Kocvrlich. Ten odhaduje, že výnos z prodeje přesáhne
sto milionů korun.
Jediným kritériem je cena. Prodává se strojní vybavení, zásoby, pohledávky a také stoprocentní obchodní podíly ve společnostech
Bernhardt Fashion GmbH v německém Dautphetalu a Bernhardt Fashion SARL ve Francii.
Kocvrlich vyhlásil i výběrová řízení na prodej bývalých poboček OP v Jeseníku a v Konici a strojů a zařízení jesenické provozovny.
"Zájemci si mohou koupit i nemovitosti vhodné pro výrobu měřenek. Podmínky výběrového řízení jsou nastaveny tak, aby případný výherce
měl jistotu, že si požadovanou nemovitost koupí," vysvětlil Petr Doberský ze společnosti TPA Horwath Corporate Finance,
která prodej části OP zajišťuje.¨
Luxusní obleky na míru utržily 130 milionů
Měřenky jsou v OP Prostějov poslední a v uplynulých letech také jedinou dílnou v zisku. Od letošního května mají tržby kolem
130 milionů korun, plán na příští rok počítá s tržbami ve výši kolem 230 milionů.
Očekává se, že se přihlásí tuzemské i zahraniční firmy z oděvního průmyslu, případně finanční investoři se zkušenostmi v této oblasti.
Prodej by měl být ukončen již v lednu.
"Určitě jsme rádi, že se celá věc pohnula. Lidé za námi chodili, nevěděli, co bude, zda měřenková výroba zůstane v Prostějově.
Teď už se konečně dozvědí, na čem jsou," uvedla předsedkyně odborů Helena Vyroubalová.
Česká spořitelna protestuje proti prodeji
Zatímco podnikové odbory zahájení prodeje přivítaly, největší věřitel, Česká spořitelna, s navrženým způsobem nesouhlasí.
Je pro prodej celku.
"Podmínky výběrového řízení tak, jak je zvláštní insolvenční správce předložil soudu a jak je soud obratem schválil, nebyly
odsouhlaseny zajištěným věřitelem," uvedla mluvčí spořitelny Kristýna Havligerová.
"Podmínky prodeje neodpovídají pokynům zajištěného věřitele a nejsou v souladu s insolvenčními pravidly. Náš nesouhlasný postoj
jsme projevili a dali soudu vědět ještě před schválením podmínek. Nebyl ale nijak reflektován," dodala Havligerová.
Na prodej budou i další pobočky OP
OP je v konkurzu od května, koncem srpna firma ukončila sériovou výrobu. Tehdy zde pracovalo zhruba 500 lidí, zatímco v dobách
její největší slávy to bylo až 10 000 zaměstnanců. Nyní má přes 550 věřitelů, kteří si nárokují přes dvě miliardy korun.
Insolvenční správce připravuje také prodej bývalých poboček OP v Uherském Hradišti, Uherském Ostrohu a v Ostravě.
"Otázky ohledně hlavního závodu, zda se bude prodávat po částech či celý, by mohly být vyřešené v polovině příštího roku," uvedl.
Zájemci si již nyní mohou koupit stojany, figuríny, pulty či vybavení podnikových prodejen.
Jak funguje výroba měřenek
Lukrativní zákazníky po celé západní Evropě zajišťují prostějovské textilce společnosti Berhard Fashion.
"Tyto obchodní společnosti mají nasmlouváno zhruba 450 luxusních zakázkových krejčovství, módních salonů a obchodů s módní
konfekcí, v nichž si nechávají šít obleky majetní Evropané," uvedl Doberský z TPA Horwath.
Salony vezmou zákazníkům míru, kterou speciální software zpracuje přímo v Prostějově a připraví švadlenám střihy.
"Měřenka je tak zákazníkovi vyrobena na míru jeho postavě po jediném osobním kontaktu a změření standardních měr," dodal.
........................................................................
OP Prostějov ukončil poslední sériovou výrobu
Autor: ČTK
31.08.2010 21:32
Prostějovský Oděvní podnik, který je od května v konkurzu, ukončil poslední sériovou výrobu. Firma vyrábí jen takzvané měřenky, tedy oblečení na míru. O dalším postupu v případě konkurzu podniku rozhodnou jeho věřitelé, kterým podnik dluží asi 1,6 miliardy korun.
Sejít by se měli 10. září. "Vzhledem k objemu a efektivitě disponibilních zakázek sériové výroby bylo přistoupeno k postupné redukci vlastních výrobních kapacit pro sériovou výrobu. S ohledem na objem potenciálních zakázek sériové výroby v cenové úrovni odpovídající nákladům OP s přihlédnutím k celoročnímu vykrytí výrobních kapacit bylo rozhodnuto o neobnovení výrobních jednotek pro sériovou výrobu," uvedl insolvenční správce podniku Jaroslav Svoboda.
Kvůli ukončení sériové výroby dostalo podle dřívějších informací předsedkyně podnikového výboru odborového svazu Heleny Vyroubalové výpověď téměř 80 lidí, počet pracovníků podniku tak klesne na zhruba 350. V dobách, kdy společnost provozoval své pobočné závody, zaměstnával až 10 tisíc lidí.
O tom, jak bude konkurz OP Prostějov pokračovat, rozhodnou jeho věřitelé. Podle soudce brněnského krajského soudu Jana Kozáka, který má kauzu na starosti, se sejdou 10. září. Na schůzi věřitelé možná budou opět volit věřitelský výbor. Do něj sice už dříve sama sebe zvolila Česká spořitelna, která je největším věřitelem, soudce Kozák ale volbu spořitelny a celého výboru nepotvrdil kvůli údajnému propojení spořitelny s managementem Oděvního podniku. Spořitelna se proti tomu odvolala, olomoucký vrchní soud ve věci zatím nerozhodl.
Česká spořitelna podala odvolání také proti způsobu prohlášení konkurzu. Podle ní byl brněnský krajský soud při jeho vyhlášení nesprávně obsazen. Vrchní soud ale odvolání zamítl, konkurz tedy platí. Spořitelna dále už dříve podala námitku proti podjatosti soudce Kozáka, i ji odvolací soud odmítl.
Podle Kozáka konec konkurzu není v nedohlednu. "Zásoby se již rozprodávají. Zbytek prodejů by se měl realizovat v nejbližší době. Pořád se reálně jeví, že do konce roku by tyto prodeje měly být když ne uzavřeny, tak v každém případě ve fázi dokončování," řekl Kozák.
Prostějovská firma měla dříve pobočky v Příkazích, Konici, Brodku u Konice, Ostravě, Ivanovicích na Hané, Uherském Hradišti, Uherském Ostrohu, Olomouci, Lošticích či Jeseníku, které společnost uzavřela. Propouštění se nevyhnulo ani zaměstnanců mateřského závodu v Prostějově, ve kterém kdysi pracovalo až pět tisíc lidí.
..................................................................................
Zaměstnancům OP v Jeseníku hrozí vyhazov
9.4.2010
Jeseník - Všem 286 zaměstnancům jesenické pobočky Oděvního podniku Prostějov hrozí, že přijdou o práci. Firma, která je od ledna kvůli dluhům v úpadku, rozdala v prostějovském závodě sto padesát výpovědí, v Jeseníku to vypadá na úplné uzavření závodu.
„Vedení firmy nám oznámilo, že 29. března rozhodlo o úplném zastavení výroby v Jeseníku ke konci dubna,“ uvedl Zdeněk Vrtný z Úřadu práce Jeseník.
Podle informace mediálního mluvčího OP Karla Samce to ale neznamená definitivní rozhodnutí.
„V případě jesenického závodu firma pouze preventivně nahlásila na příslušný úřad práce předběžné hromadné propouštění. Je to z toho důvodu, pokud by se věřitelé rozhodli, že ve zdejším provozu není již efektivní pokračovat s výrobou a že je potřeba ji ještě více sestěhovat,“ uvedl Karel Samec.
Jasno bude teprve po 26. dubnu, kdy se sejde věřitelský výbor podniku a bude jednat o tom, zda připraví vlastní restrukturalizační plán, anebo pošle závod definitivně ke dnu.
Jesenická pobočka OP Prostějov vznikla před šedesáti lety. Podle pamětníků to bylo proto, aby se na Jesenicku vyřešila zaměstnanost žen. Byla to protiváha Rudných dolů, které dávaly práci především mužům. I dnes tvoří 99 procent zaměstnanců ženy. Závod dává práci především lidem vyučeným v oboru krejčí, u nevyučených jsou to šičky.
Přeškolení pracovníci
V závodě se v pásové výrobě dělají pánské obleky a dámské kostýmy a pláště. „Velká část zaměstnanců jsou lidé přeškolení z řady jiných profesí. Je tu hodně lidí z bývalého Moravolenu, který před časem skončil,“ uvedl ředitel závodu Jindřich Koryčan.
Asi polovina pracovníků pobočky je přímo z Jeseníku, druhá polovina dojíždí z celého Jesenicka. Mnozí z nich se přímo pro závod vyučili a pracují tady dvacet i třicet let.
Pokud by výroba opravdu skončila a všichni se zapsali na úřadu práce, mohlo by to nezaměstnanost v okrese Jeseník zvednout až o jedno a půl procenta. Míra nezaměstnanosti se dnes v okrese blíží k 19 procentům, s jarem ji o něco sníží sezónní práce.
„Byl by to pro Jesenicko velký problém. Tolik žen by tady těžko hledalo nové trvalé uplatnění. Žádná jiná práce trvalého charakteru zaměřená na ženy tady není,“ uvedl Zdeněk Vrtný.
Povídá se, že provoz uzavřou jen dočasně
Hromadné propouštění úřad práce v okrese zaznamenal v prvních letech tohoto desetiletí, kdy končily závody firmy Moravolen. Po firmě v Prostějově se povídá, že provoz v Jeseníku zůstane zavřený jen na chvilku. Prý jej chtějí získat bývalí zaměstnanci firmy, aby šili dál, jde od ucha k uchu.
„Takových fám koluje víc, v této situaci ani není divu. Už jsem slyšel i to, že chci závod koupit já,“ řekl Jindřich Koryčan. Oděvní podnik Prostějov je v úpadku od ledna 2010. Jeho závazky činí 1,6 miliardy korun. Jen bankám, nejvíc České spořitelně, dluží 1,2 miliardy korun.
Soudce Jan Kozák, který má insolvenční řízení na starosti, musí do 21. dubna počkat, zda někdo vypracuje reorganizační plán OP. Firma jej totiž vyhotovit odmítla a věřitelé se dosud k možnosti sestavit plán nevyjádřili.
„Právě čas je obrovský nepřítel. Situace je kvůli nedostatku peněz velmi kritická, ač se management snaží firmu zachránit, seč může,“ poznamenal soudce.
....................................................
Zaměstnanci OP Prostějov dostali bleskové výpovědi
02.04. 21:31 |
Zaměstnanci známé oděvní firmy OP Prostějov jsou šokováni bleskovými výpověďmi, věřili, že se krach textilky podaří odvrátit. Uvedl to Český rozhlas.
Podniku, který je od ledna v úpadku, se nepodařila reorganizace a propouští 150 lidí. Propuštěné během pátku přijímali do evidence uchazečů o zaměstnání pracovníci úřadu práce přímo v prostorách firmy.
„Jsou to většinou zaměstnanci z oboru oděvnictví, poptávka po této profesi zrovna moc velká není,“ řekl v rozhlase Jiří Nutil z Úřadu práce Prostějov. „Takže budou probíhat různé rekvalifikace, budeme využívat projekty Evropského sociálního fondu, možná také veřejně prospěšné práce. Budeme jim nabízet i volná místa z jiných okresů, například tady pro okres Prostějov je dobře spádový okres Olomouc,“ dodává.
Poslední masivní propouštění pracovníci závodu v Prostějově zažili před rokem. Výpověď tehdy dostaly zhruba dvě stovky lidí. Podnik má nyní asi 1 500 pracovníků, dalších 300 je na mateřské či rodičovské dovolené.
O dalším osudu prostějovské textilky a dalším postupu se rozhodne za měsíc na schůzi věřitelů. OP dluží zhruba 1,6 miliardy korun. Soud začátkem března společnosti povolil reorganizaci. Vedení firmy ale od plánu jej předložit odstoupilo, neboť nesehnalo peníze na provoz.
……….....................................................................................
OP Prostějov v Jeseníku chce skončit
01.04. 19:38 |
Dopis o konci jesenické pobočky OP Prostějov dostal už tamní úřad práce.
Na Jesenicku hrozí nárůst nezaměstnanosti. Tamnější pobočka Oděvního podniku Prostějov pravděpodobně na konci dubna skončí. Bez práce by zůstalo asi 300 lidí.
Do konce měsíce by se bez práce mohlo ocitnout až tři stovky lidí. V regionu, kde je dvacetiprocentní nezaměstnanost je to obrovský problém.
Vedení firmy ale zatím definitivní ukončení pobočky nepotvrdilo. Dopise prý jen preventivním preventivním nahlášením.
Osud zadluženého podniku je teď pouze v rukou věřitelů.
.................................................
Jsou pracovníci v OP Prostějov novodobí otroci, či jen flákači?
Únor 2010
Firma OP Prostějov se potácí nad propastí. Soud jí poslal do úpadku a řídí ji teď insolvenční správce. Řada bývalých zaměstnanců navíc tvrdí, že museli pracovat v nelidských podmínkách. S tím však nesouhlasí zástupci odborů.
Na konci ledna poslal brněnský krajský soud do úpadku textilní firmu OP Prostějov. Důvodem vyhlášení insolvence se staly velké dluhy společnosti, které dosahovaly až 1,6 miliardy korun. Řízení firmy proto převzal insolvenční správce, kterého jmenoval právě brněnský soud. Podnik tak v současnosti čeká reorganizace, či konkurz. V současnosti ve firmě pracuje asi 1500 zaměstnanců, kterým vedení zkrátilo pracovní týden na 4 dny.
Pracovní podmínky v samotné firmě OP Prostějov, respektive jejího závodu v Jeseníku, jsou však podle jejích bývalých zaměstnanců takřka nelidské. Vedení mělo pracovníky údajně nutit pracovat bez odměny přes čas, pokud zaměstnanci nepracovali v sobotu, nedostali prémie a podle některých bývalých zaměstnanců se dokonce během dovolené snižoval plat. Odbory prostějovského podniku to však odmítají a tvrdí, že zaměstnanci většinou neplnili svou práci včas a museli proto zdarma nadělávat po pracovní době.
OP Prostějov od konce ledna v úpadku
O problémech firmy OP Prostějov se spekulovalo již delší dobu. Už v roce 2007 hlásila společnost propad tržeb, a přestože celý rok zakončila se ziskem 13,7 milionu korun, problémy se již neúprosně blížily. Levná asijská konkurence společně se silnou korunou začaly vytlačovat výrobky OP Prostějov z trhů a v roce 2008 se firma propadla do rekordní ztráty přesahující jednu miliardu korun. Loňský rok pak podnik vykázal ztrátu ve výši 400 milionů korun.
V rámci úspor společnost zavřela své závody v Ostravě, Uherském Hradišti, Olomouci a Lošticích a zkrátilo svým zaměstnancům pracovní týden na 4 dny. Přesto počet zaměstnanců klesl o více než polovinu a v OP Prostějov jich tak nyní pracuje 1500. Dluhy společnosti se mezitím vyšplhaly na 1,6 miliardy korun a na počátku roku s ní zahájil soud insolvenční řízení. Jeho výsledkem se na konci ledna stalo vyhlášení úpadku a stanovení insolvenčního správce. Firmu tak čeká buď reorganizace, či konkurz.
Situace by se měla více vyjasnit na začátku března, kdy se uskuteční setkání věřitelů, kde by mělo dojít kromě jiného také ke zvolení věřitelského výboru. Teprve poté by se měla začít řešit konkrétní budoucnost firmy.
Podle pracovníků byly přesčasy zdarma a nelidské podmínky
Situace v samotné firmě však zůstává složitá především pro její zaměstnance. Řadu jich již firma musela propustit a zbytek se o svoji práci obává. Jenže jak upozorňují bývalí zaměstnanci podniku, pracovní podmínky jsou v závodě v Jeseníku takřka nelidské. Lidem zde prý nejsou propláceny přesčasy, povinně musí chodit do práce i o sobotách, jakmile onemocní, přestanou se jim vyplácet prémie a když si někdo vezme dovolenou, strhávají se mu prémie. Někteří expracovníci hovoří dokonce o šikaně a ponižování.
"V zaměstnání jsem celou dobu stála. Doma to bylo utrpení, nevěděla jsem, kam mám dát nohy, šílená bolest. A toho prachu, prostě nelidské podmínky. Vedení se k nám chovalo, jako bychom měli lepru. Peníze se strhávaly za každou blbost, která nesouvisela s prací. Přesčasy se nesměly evidovat do píchaček. Tenhle teror začal, jak do vedení nastoupil mladý tým," uvedla v diskuzi na serveru Podnikatel.cz bývalá zaměstnankyně, která si nepřála být jmenována.
Podle dalších bývalých zaměstnanců neumí vedení jednat s lidmi a motivovat je k práci. "Donutí vás k tomu, abyste měli nějaký výkon, a pak vám uberou peníze, takže děláte 10 až 12 h denně a máte téměř minimální mzdu. A ještě z vás dělají idioty, kteří můžou být vlastně rádi, že mají práci," připojil(a) se další čtenář(ka) v diskuzi.
A právě strach ze ztráty zaměstnání údajně brání pracovníkům na problémy veřejně upozornit. "Zákony se obcházely, tak jak jim to vyhovovalo a my poslušné ovečky poslouchaly a dřely, jinak za neposlušnost zdvižená ruka: „Tam jsou dveře, na vrátnici čeká deset dalších.“ Jsem ráda, že jsem před několika lety odešla. Vzpomínka na OP mi zůstala, astma a berličky," píše expracovnice.
Další zaměstnankyně, která již z podniku odešla, zase podle svých slov vstávala o dvě hodiny dříve. První hodinu trávila tím, aby se psychicky připravila na to, než vyrazí do práce. Druhou pak absolvovala již v práci, aby nahnala vyrobit dopředu nějaké kusy. "Za ty, co byli doma, to někdo udělat musel. A výsledek? Prémie navíc, co vám přislíbila mistrová, jste stejně nedostali, protože vedení vám je strhlo. Mohli jste pracovat co nejvíc, výsledek byl stejný," dodává.
Odbory – zaměstnanci jen nestíhají
S výtkami expracovníků ale rázně nesouhlasí zástupci odborů, podle kterých nikdy nedostali žádnou písemnou stížnost někoho ze zaměstnanců. "Předsedkyně odborů v závodě Jeseník je s odbory OP Prostějov v neustálém kontaktu a pravidelně mě informuje o situaci na závodě, ať již po stránce zajištěnosti výrobou, personální nebo i věcech, týkajících se odborové problematiky na závodě," uvedla serveru Podnikatel.cz Helena Vyroubalová, předsedkyně odborů OP Prostějov.
Odbory upozorňují, že závod v Jeseníku zaměstnává převážně pracovníky z bývalých jiných závodů, kteří jako nezaměstnaní pod úřadem práce Jeseník byli zaučeni pro výrobu v OP Prostějov. Tito zaměstnanci prý většinou neplnili tzv. výkonnostní normy a nestíhali svou práci ve stanovené pracovní době. Proto zůstávali přesčas, a protože nešlo o nařízenou přesčasovou práci, nedostávali za ni přesčasový příplatek.
Každý závod i dílna má podle Vyroubalové stanovený nějaký denní i měsíční plán a když ho neplní, dohání to po pracovní době. "V dnešní době, kdy je podnik v situaci, že propouští zaměstnance a zbavuje se zejména těch, kteří si neplní výkonnostní normy a doplácí jim vysoké částky do minimální mzdy, někdy i polovinu, tak si tito zaměstnanci stěžují," vysvětluje Vyroubalová.
S tím ovšem zase nesouhlasí zaměstnanci, podle kterých se denní plán za směnu stihnout nedá. Vedení firmy se k celé situaci v Jeseníku nechce zatím vyjadřovat. "Je to škoda, že tak upadá, mám k tomu podniku nějaký vztah, ale zřejmě vedení razí: Po nás potopa," uzavírá expracovnice OP Prostějov.
Názor v diskuzi:
Dobrý den. Věřím pracovníkům. Slyšela jsem od zaměstnankyně firmy Johnson v České Lípě, že pracovní podmínky jsou podobné. Šijí ve stoje, těžké kusy, pracují ve skupině. Tudíž když jedna chybí, nebo přijde někdo nový, musí ostatní pracovat za ně. Jinak není plán splněný. Musí mít nadělaných 10 dnů v rámci nového zákoníku práce - kdyby závod potřeboval, aby byli zaměst.doma. Těchto 10 dnů nemají zaplacených. Na svačinu mají 10 minut, na oběd zbývajících 20 minut, tudíž nepřichází v úvahu teplý oběd, není možné to stihnout. Samozřejmě, že vedení má jiný časový rozvrh.
.................................
Česká spořitelna chce reorganizaci OP Prostějov
vydáno: 24.02.2010
Praha/Prostějov - Česká spořitelna, hlavní věřitel zadluženého prostějovského Oděvního podniku (OP), podala návrh na reorganizaci firmy. Informuje o tom deník E15. O dalším postupu bude v úterý v Brně jednat věřitelský výbor.
"Podali jsme návrh na povolení reorganizace OP Prostějov, protože se domníváme, že firma nebo alespoň část jejího byznysu má potenciál k dalšímu růstu. Vzhledem k tomu, že návrh na podání reorganizace nepodal sám management OP, rozhodli jsme se tento krok učinit sami," řekla deníku Pavla Langová z tiskového oddělení spořitelny.
Oděvní podnik, který dodává na trh pánskou a dámskou konfekci a šije také na míru, potvrdil, že ho spořitelna o svém záměru informovala. "Společnost nyní musí vyčkat na rozhodnutí většiny věřitelů, jestli budou chtít úpadek OP řešit reorganizací, nebo konkurzem," uvedl mediální zástupce OP Karel Samec. "Nemá cenu zastírat, že situace se v průběhu insolvence zhoršuje. Firma ztrácí zákazníky a klíčoví dodavatelé podmiňují své dodávky platbami předem," dodal.
Česká spořitelna uplatnila v insolvenčním řízení vůči největšímu domácímu výrobci oděvů pohledávku 34 milionů korun. Dalšími bankovními věřiteli jsou Raiffeisenbank a Citibank. Celkový bankovní úvěr Oděvního podniku přesahuje miliardu korun.
Spořitelna předpokládá, že reorganizaci je možné provést kombinací několika postupů. První z nich je dokončení restrukturalizačních opatření z roku 2009, v jejichž důsledku se má OP změnit z výrobní společnosti s prodejní sítí v obchodní firmu s vlastní výrobou. V další fázi předpokládá finanční ústav restrukturalizaci pohledávek věřitelů spočívající v prominutí části dluhů dlužníka. Počítá se rovněž s prodejem části majetkové podstaty, případně s vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům. Možné je i vydání akcií OP nebo zajištění nového financování firmy, informuje E15.
Podle dostupných údajů vykázal Oděvní podnik v loňském prvním čtvrtletí ztrátu 145 milionů korun. Neoficiálně činí loňský prodělek 400 milionů korun. Společnost zaměstnává 1500 lidí.
.......................................................................................................................................................................................
Leden 2010
OP Prostějov teď musí šetřit, tvrdí designér, který firmu zachraňuje
České návrháře nahradil v OP Prostějov nizozemský obchodník Willem Van Overdijk. Aby zachránil jarní kolekci předluženého podniku, zajistil nejnovější modely v Asii. Ty jsou podle něj nejen levné, ale i kvalitní.
Krizový management prostějovského Oděvního podniku udělal za jediný týden z Willema Van Overdijka téměř legendu: designér na poslední chvíli zachraňuje jarní kolekci předluženého podniku, který na sebe možná už dnes podá návrh na insolvenci. A navíc je Van Overdijk levnější než čeští návrháři.
Sám sebe spíš považuje za schopného obchodníka. "Nejsem hlavní designér, ale producent. Spíše koordinuji práci designérů, prodejců a továren, které máme v mnoha zemích světa,“ říká o sobě.
Jinými slovy: Van Overdijk dokáže rychle a levně sehnat vše od návrhů až po švadleny, které je ušijí. A to je i případ jarní kolekce prostějovského OP.
Přesně tyto služby totiž podnik na pokraji krachu, který kvůli nedostatku peněz ukončil spolupráci s českým návrhářským studiem, potřeboval. Nová prostějovská kolekce tak místo pražského studia e.daniely vznikala po celém světě. A v Prostějově se ani nešila.
Podle vedení OP je to u jarních kolekcí běžná praxe. "Neformální oblečení a doplňky se vždy šily v jiných zemích, není to nic nenormálního,“ přesvědčuje mediální zástupce OP Karel Samec.
Standardní kolekce
Několik modelů z kolekce vedení podniku zveřejnilo minulý týden jako odpověď na obvinění, že žádné novinky nepřipravuje a chce továrnu zavřít.
Odborníky přesto nepřesvědčilo. "Celé to působí velmi levným dojmem. Buď to vůbec není kolekce, nebo je to jen výběr těch nejméně zajímavých záležitostí. Nebo něco starého,“ hodnotí jeden z předních českých návrhářů, který pro MF DNES zveřejněné náhledy pod podmínkou zachování anonymity zhodnotil.
"Nemám žádný zájem OP poškodit, ale tohle je opravdu podezřelé. Modely na návrzích mají stejné kalhoty i boty, navíc například černý tříčtvrteční kabát podle mě do jarní kolekce vůbec nepatří,“ doplnil.
Podle šéfdesignéra Oděvního podniku Bořivoje Kluga je kolekce standardní. "Má tři dámské a tři pánské řady. Nabrala malé zpoždění, ale prošla běžným procesem schvalování, vyjadřovali se k ní i lidé z prodejen,“ řekl.
Overdijk nezastírá, že jednou z jeho hlavních předností je cena. Ostatně i Eva Janoušková ze studia e.daniely, která na jarní kolekci pracovala před ním, připustila, že s ní textiláři přestali spolupracovat s tím, že podnik našel "ekonomičtější řešení“.
Overdijk přesto svoji práci hájí a tvrdí, že je na kolekci hrdý. "OP bude mít v obchodech velice kvalitní kolekci,“ myslí si.
Nové vedení se chová rozumně
S kvalitou produkce v Asii podle něj není problém. "Já jsem odpovědný za kvalitu a svým partnerům se zodpovídám,“ uvedl producent, jehož služeb využívá například i řetězec Marks & Spencer.
Zdali by měl být i u dalších módních kolekcí i pro další léta, je stále v jednání. Na rozdíl od řady dodavatelů Oděvního podniku tvrdí, že dostal i řádně zaplaceno. A přestože součinnost s podnikem mířícím pod dohled soudu a možná i do konkurzu vnímá rizikově, nebrání se další spolupráci.
"Vím, že se firma v uplynulých letech nechovala ekonomicky, utrácela velké a přemrštěné peníze, měla vysoké náklady, to ji dostalo k tomuto kolapsu. Nové krizové vedení se však chová rozumně,“ myslí si nizozemský obchodník.
.......................
18.1.2010
Největší český oděvní podnik dluží bankám asi 1,2 miliardy korun. Vedení OP věří, že se mu podaří zachovat výrobu a zaměstnanost
Společnost OP Prostějov sama požádala soud o zahájení insolvenčního řízení. Brněnský krajský soud poté řízení zahájil.
Největší tuzemský oděvní podnik, který zaměstnává 1500 lidí, dluží věřitelským bankám asi 1,2 miliardy korun. Vedení OP věří, že se mu podaří zachovat výrobu a zaměstnanost. Pracovníci podniku nyní pracují kvůli úbytku zakázek jen čtyři dny v týdnu.
OP podal návrh na zahájení insolvenčního řízení proto, že věřitelské banky firmě neudělily souhlas s předinsolvenčním moratoriem, které by podnik až na čtyři měsíce ochránilo před věřiteli. Na schválení moratoria byl potřeba souhlas alespoň dvou bank, dvě ze tří, podle informací HN Raiffeisenbank a Citibank, ale odmítly.
OP Prostějov s žádostí o ochranu narazil, čtyři měsíce "hájení" nedostane - čtěte ZDE
AKTUALIZOVÁNO Největší tuzemský výrobce oděvů dluží věřitelům 1,2 miliardy korun. Od příštího týdne bude pracovat jen 4 dny v týdnu.
Naděje, že se největší tuzemský výrobce oděvů OP Prostějov vyhne bankrotu se snížila. Věřitelské banky, kterým firma dluží 1,2 miliardy korun, neudělily podle informací HN souhlas s předinsolvenčním moratoriem, které by podnik až na dobu čtyř měsíců ochránilo před věřiteli.
Na schválení moratoria byl potřeba souhlas alespoň dvou bank. Podle informací HN ale byla pro pouze Česká spořitelna, která od začátku vyjadřuje ochotu k dohodě. U ní má také OP Prostějov podle vyjádření svého šéfa Jiřího Tuvory největší podíl závazků.
Pracovníci prostějovského Oděvního podniku budou od příštího týdne pracovat kvůli úbytku zakázek jen čtyři dny v týdnu za 60 procent mzdy. Dohodlo se na tom vedení společnosti s odbory. "Závodní výbor řediteli schválil, že zaměstnanci budou od 18. ledna na 60 procentech mzdy s tím, že v pondělky nebudou pracovat. Mzdu ve výši 60 procent zaměstnanci budou dostávat i za pondělky, kdy budou doma. Dohoda je taková, že čtyřdenní pracovní týden bude v podniku platit dva měsíce," uvedla předsedkyně podnikového výboru odborového svazu OP Helena Vyroubalová.
Česká spořitelna podporuje restrukturalizaci podniku
Raiffeisenbank a Citibank zastávají opačné stanovisko, ale nechtějí situaci kolem prostějovského podniku komentovat. OP Prostějov tak míří do insolvence, během které by mělo dojít k reorganizaci podniku.
„Fakt, že firma skončí v insolvenci situaci malinko komplikuje, ale stále jsme přesvědčeni, že cesta k zachování výroby a zaměstnanosti je stále reálná. Půjde jen o jiné mechanismy. Je důležité, že největší věřitel Česká spořitelna tuto restrukturalizaci podporuje,“ řekl HN generální ředitel OP Prostějov Tuvora.
Samotná Česká spořitelna opět potvrdila, že pokud vidí šanci na oživení a možnost záchrany životaschopné části byznysu, firmy do konkurzu posílat nechce. „Nadále budeme podporovat nelikvidační řešení situace a intenzivně o tom vyjednávat s firmou i ostatními bankami,“ řekla Kristýna Havligerová z České spořitelny.
Ta zároveň popřela nedávné informace o tom, že banka souhlasila s návrhem OP Prostějov na umazání poloviny dluhu, tedy na 600 milionů korun. „Nejenom, že jsme nedali souhlas, ale ani jsme podobný požadavek neobdrželi. Možnost odpuštění dluhu firmám je zcela nereálná a z hlediska působnosti banky nesmyslná,“ říká Havligerová.
Za poslední čtyři roky firma bankám splatila 600 milionů korun. Šéf firmy Jiří Tuvora potvrdil, že debaty o umazání dluhu probíhaly pouze v podniku a bankám nebyly prezentovány. Kromě úvěrů v bankách dluží podnik asi sto milionů korun po splatnosti svým dodavatelům. S mnoha z nich si firma už dohodla na splátkových kalendářích. „Ty z vypětím všech sil plníme,“ tvrdí Tuvora.
V podniku má v nebližší době začít forezní audit, posvěcený věřitelskými bankami. A to i kvůli podezření, že bývalé vedení OP Prostějov firmu tunelovalo. „Vezměte si firmu, která měla obrat čtyři miliardy korun a její roční zisk přitom činil jednotky či desítky milionů. Tak je něco špatně,“ řekl nedávno Tuvora.
Od začátku ledna funguje v podniku, ve kterém pracuje okolo 1500 zaměstnanců, čtyřtýdenní pracovní týden. Podnik loni podle předběžných odhadů hospodařil se 400 milionovou ztrátou a jeho tržby činily 1,3 miliardy korun. V rámci úsporných opatření by měl letos zavřít téměř dvacet ze svých 84 obchodů.
Pro byla pouze Česká spořitelna, která od začátku vyjadřuje ochotu k dohodě. U ní má také OP Prostějov podle vyjádření svého šéfa Jiřího Tuvory největší podíl závazků. Raiffeisenbank a Citibank zastávají opačné stanovisko.
„Fakt, že firma skončí v insolvenci situaci malinko komplikuje, ale stále jsme přesvědčeni, že cesta k zachování výroby a zaměstnanosti je stále reálná. Půjde jen o jiné mechanismy. Je důležité, že největší věřitel Česká spořitelna tuto restrukturalizaci podporuje,“ řekl minulý týden HN generální ředitel OP Prostějov Tuvora.
Jiří Tuvora: Máme pro lidi práci na měsíc a půl dopředu:čtěte zde:
Zachránit největšího českého výrobce oděvů OP Prostějov před bankrotem a dotáhnout restrukturalizaci společnosti, která 
započala v létě roku 2008, má za úkol šestatřicetiletý krizový manažer Jiří Tuvora. Muž, kterého si najal přímo jeden z hlavních akcionářů firmy Roman Hanus, nyní čeká, zda Krajský soud v Brně schválí takzvané předinsolvenční moratorium.
Tento krok firmě poskytne až čtyřměsíční lhůtu, během které se bude snažit dohodnout s věřiteli na dalším postupu. "S věřitelskými bankami jsme mluvili. Soud by měl náš návrh schválit," říká Tuvora.
HN (Hospodářské noviny): Počítáte s variantou, že si věřitelské banky v rámci dohody mohou činit nárok na vlastnictví podílů v OP Prostějov?
O této variantě jsme v podniku mluvili. Během jednání s bankami tento požadavek vznesen nebyl. Navíc na podobné úvahy je zatím dost času. Jednání s bankami o dalším směřování OP Prostějov nás ještě čekají.
HN: Ještě loni v září předseda představenstva OP Prostějov Milivoj Žák tvrdil, že dosavadní výsledky nasvědčují tomu, že se firma na přelomu roku dostane do černých čísel. V čem tedy nastal zádrhel?
Jako největší problém se ukázalo provozní financování. Banky dlouhodobě nechtěly přistoupit na dohodu ohledně splátek úvěrů, a tak pro nás bylo těžké profinancovat nákupy nových látek či velké zakázky. Tak velký podnik, jako je náš, by měl pracovat s desítkami milionů korun na účtu, my ale více než rok máme k dispozici denně pouze jednotky milionů.
HN: Jak v takové situaci vyrábíte?
Vytloukáme pak klín klínem. Tím, co vyděláme, zaplatíme dluhy, které už máme hodně dlouho. Kvůli tomu se nám špatně získávají velké zakázky. Klienti většinou zaplatí až řadu dní poté, co se jim vyrobené zboží objeví v prodejně. My ale musíme zaplatit látky a výrobu. Tento stav pak vyústil v situaci, kterou máme v OP Prostějov dnes. Předinsolvenční moratorium by nám mělo pomoci stabilizovat finanční toky. S většinou klíčových dodavatelů jsme si navíc už dohodli splátkové kalendáře.
HN: Kolik činí závazky firmy po splatnosti?
Okolo 100 milionů korun. Dlužíme zejména dodavatelům látek, knoflíků či nití. Pár z nich nám řeklo, že už nám dodávat nebudou. Ti ostatní vědí, že když nám už nic nedodají, nebudeme jim moci splatit naše dosavadní dluhy. Mnoho dodavatelů však naštěstí hodnotí možnost dodávat OP Prostějov jako velmi prestižní - je to pro ně dobrá reference. Dodavatele, kteří odešli, nahradily firmy dodávající za velmi příznivé ceny. Co se týče splátkových kalendářů, ty s vypětím všech sil plníme.
HN: Jaká panuje aktuálně v závodě situace?
Od začátku ledna jsem zavedl čtyřdenní pracovní týden, který bude prozatím platit v prvním čtvrtletí. V polovině února by měly přijít velké zakázky na jarní kolekce, takže pak budeme toto rozhodnutí přehodnocovat. Zároveň je už nyní ve výrobě jarní kolekce od nizozemského návrháře Williama van Overdijka. Nyní máme práci na měsíc a půl dopředu.
HN: Podepsala se na letošní kolekci situace v podniku?
To si nemyslím. Udělali jsme ji jen efektivnější. Kromě stálého programu barev a střihů poskytneme zákazníkům menší počet dalších možností, než na jaký byli zvyklí. Snažili jsme se ale výrobky lépe módně zacílit, abychom se strefili do vkusu. Akcentem kolekce je námořnická navy, sky blue v kombinaci s bílou a jahodovou v pastelových tónech.
Musíme si získat důvěru
HN: Světové módní značky nyní volí, kde si nechají ušít své jarní kolekce. Myslíte si, že se vám podaří je přesvědčit, aby daly práci firmě, která bude v předinsolvenčním řízení?
Pro nás je životně důležité, aby si u nás výrobu zadali. Bude nutné jim vysvětlit, že firma jede dál a že jsme jim schopni garantovat včasné dodání zboží. Musím jim dát jistotu, že tady firma bude i za půl roku. Oni jsou na vyrobených kolekcích také životně závislí, takže si dokážu představit, že výrobu z bezpečnostních důvodů budou řešit raději jinde. Riziko je pro ně příliš velké. V této chvíli budu rád, když nám zůstanou dva tři klíčoví zákazníci. Bojím se, že ostatní možná budou chtít odejít. Každopádně, během 14 dnů se dozvíme, jak jsme byli ve vyjednávání úspěšní.
HN: Čím je tedy přesvědčíte?
Budu se jim snažit vysvětlit, že i případný insolvenční správce si nedovolí firmu zavřít ze dne na den. Výroba by prostě doběhla.
HN: Jestliže bude předinsolvenční moratorium schváleno, získáte další čtyři měsíce času. Jaké konkrétní kroky pro pozvednutí firmy chcete provést?
I když neplánujeme hromadné propouštění, z firmy budou muset odejít desítky administrativních pracovníků. Výrobní podnik obdobné velikosti v západní Evropě obsluhuje kolem třiceti až padesáti administrativních pracovníků. U nás jich pracuje tři sta. Často jsou schopni se věnovat pouze jednomu zákazníkovi, a to chceme změnit. Propouštění už je projednané s úřady práce a odbory. Odboráři nám vyšli vstříc také v tom, že nebyli proti snížení platů - ke snižování mezd zhruba o pět procent však přistoupíme pouze u administrativních pozic.
HN: Na čem chcete ještě ušetřit?
Dalším krokem bude zefektivnění výroby. Momentálně jsou velké a malé zakázky řešeny odděleně. Sloučení prací uspoří podle mě desítky milionů korun.
HN: Uvažujete o tom, že byste zavřeli závod v Jeseníku?
Výroba tam jede, takže to zatím není na pořadu dne. Jestliže však klesne objem zakázek, možná se pak tato úvaha stane reálnou.
Obleky v Asii šít nebudeme
HN: Donedávna jste měli v Česku a na Slovensku stovku prodejen. Hodláte snížit jejich počet?
Ze současných sta prodejen je jich zhruba třicet výdělečných. Na zbytek se budeme muset důkladně zaměřit. V ideálním případě bychom na konci letošního roku měli mít kolem 65 - 75 prodejen. Plánujeme také sjednocení vzhledu prodejních míst. Měly by zmizet věšáky narvané saky, obchody se více provzdušní. Prodavačky se také nyní zákazníkům dostatečně nevěnují, protože je nechtějí při výběru oblečení obtěžovat. I tento přístup se změní.
HN: Nabídnete své prodejny případným zájemcům o franšízovou licenci?
Ano, tuto myšlenku rozpracováváme. Ještě ale nebyla projednána s věřiteli. Když se objeví partner, který by měl o síť zájem, jsme otevřeni jednáním.
HN: Část vašich prodejen se nachází v obchodních centrech. Neobáváte se, že jejich majitelé s vámi z obavy o další osud OP Prostějov rozváží smlouvy?
Jednání s obchodními centry mě čekají tento týden. S některými už jsme se domluvili. Vyjdou nám vstříc a nebudou chtít platit za nájem nebo nám odpustí nájem za část minulého roku.
HN: V loňském roce jste spolupracovali s módním salonem E. Daniely. Proč byla spolupráce ukončena?
Důvodem ukončení spolupráce byl fakt, že salon neměl ještě v červnu připravenou kolekci na jaro 2010. Proto jsme rychle vybrali náhradu v podobě nizozemského návrháře Williama van Overdijka. Zároveň vidíme, že kolekce od E. Daniely není tak úspěšná, jak jsme čekali.
HN: V minulosti jste uvažovali, že byste větší část výroby přesunuli do Asie. Jsou tyto plány stále aktuální?
Ne, toto již aktuální není. V Asii si necháváme šít pouze doplňky v podobě košil a kravat nebo dámské halenky a sukně. Výroba obleků zůstane vždy v tuzemsku. Ukazuje se totiž, že když chcete v Asii vyrobit zboží ve stejné kvalitě jako v Evropě, neušetříte. Mnoho firem nyní přesouvá výrobu z Asie na Balkán či do Turecka. Pro nás je důležité, abychom je přesvědčili, že v Česku dostanou za stejné peníze lepší kvalitu.
HN: V minulosti jste oblékali české olympioniky. Proč jste si nechali utéct tuto jistě lukrativní zakázku?
Firma byla dlouhá léta v situaci, kdy musela zakázky i odmítat. Tehdejší vedení prohlásilo, že firma od státu žádné peníze nechce. Tento postoj bohužel v podniku přetrval do dnešních dnů. Jednání s olympijským výborem rádi navážeme.
Za poslední čtyři roky firma bankám splatila 600 milionů korun. Šéf firmy Jiří Tuvora potvrdil, že debaty o umazání dluhu probíhaly pouze v podniku a bankám nebyly prezentovány. Kromě úvěrů v bankách dluží podnik asi sto milionů korun po splatnosti svým dodavatelům. S mnoha z nich si firma už dohodla na splátkových kalendářích. „Ty z vypětím všech sil plníme,“ tvrdí Tuvora.
V podniku má v nebližší době začít forezní audit, posvěcený věřitelskými bankami. A to i kvůli podezření, že bývalé vedení OP Prostějov firmu tunelovalo. „Vezměte si firmu, která měla obrat čtyři miliardy korun a její roční zisk přitom činil jednotky či desítky milionů. Tak je něco špatně,“ řekl nedávno Tuvora.
Co je na řadě? Reorganizace
"Prioritním cílem OP je i nadále pokračovat ve výrobě a udržet zaměstnanost i v rámci insolvence. Současné vedení považuje za optimální variantu řešení insolvence formou reorganizace. O všech dalších krocích budou nyní rozhodovat věřitelé a schvalovat je bude následně soud," uvedl mediální zástupce firmy Karel Samec.
OP Prostějov sám navrhne insolvenci:čtěte zde
Doplnil, že časový harmonogram jednotlivých kroků bude pokračovat v souladu s termíny stanovenými v insolvečním zákoně. "Soud bude nejprve rozhodovat o tom, je-li firma v úpadku, podle zákona se tak stane do 15 dnů od zahájení insolvenčního řízení. Do dvou měsíců od vyhlášení úpadku má pak být svolána schůze věřitelů. Následně by mělo být rozhodnuto o způsobu řešení úpadku. V tomto případě půjde o reorganizaci, nebo konkurz," upřesnil mediální zástupce OP.
Podnik loni podle odhadů hospodařil se ztrátou 400 milionů korun při tržbách 1,3 miliardy, uvedly minulý týden HN. Předloni firmě klesly tržby zhruba o 550 milionů na 1,94 miliardy Kč při rekordní ztrátě 1,085 miliardy korun. Ještě v roce 2007 OP vykázal zisk 13,7 milionu korun. Tržby tuzemských oděvních podniků negativně ovlivňují kurzové výkyvy a levná pracovní síla v Asii.
Vizitka OP Prostějov
Základní kapitál
615,17 milionu korun
Akcionáři
Hlavním akcionářem (46 procent) je předseda dozorčí rady a generální ředitel společnosti František Tuhý, druhým největším akcionářem (27 procent) je Roman Hanus
Postavení na trhu
Společnost je největší českou oděvní firmou podle výše tržeb, patří k nejvýznamnějších evropských producentům pánské a dámské konfekce.
Výsledky
Loni OP hospodařil se ztrátou 400 milionů Kč při tržbách 1,3 miliardy. Předloni firmě klesly tržby zhruba o 550 milionů na 1,94 miliardy Kč při rekordní ztrátě 1,085 miliardy korun. V roce 2007 OP vykázal zisk 13,7 milionu korun.
Zaměstnanci
zhruba 1500
- Společnost je stoprocentním akcionářem firem Bernhardt Fashion France, Bernhardt Fashion, GmbH, OP Profashion, Sp., Střední škola oděvní Prostějov, s. r. o. a William & Delvin, s. r. o.
- Společnost v posledních letech oznámila ukončení výroby v závodech v Olomouci, Uherském Hradišti, Ostravě, Lošticích na Šumpersku, v Konici a Brodku na Prostějovsku a v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku. Závody má nyní kromě Prostějova v Jeseníku.
- Firma má 84 prodejen převážně v Česku, ale i na Slovensku, v Polsku a Rakousku. K zákazníkům se řadí i firmy a instituce, OP obléká například i české olympioniky.
AKTUALIZOVÁNO Největší tuzemský výrobce oděvů dluží věřitelům 1,2 miliardy korun. Od příštího týdne bude pracovat jen 4 dny v týdnu.
Naděje, že se největší tuzemský výrobce oděvů OP Prostějov vyhne bankrotu se snížila. Věřitelské banky, kterým firma dluží 1,2 miliardy korun, neudělily podle informací HN souhlas s předinsolvenčním moratoriem, které by podnik až na dobu čtyř měsíců ochránilo před věřiteli.
Na schválení moratoria byl potřeba souhlas alespoň dvou bank. Podle informací HN ale byla pro pouze Česká spořitelna, která od začátku vyjadřuje ochotu k dohodě. U ní má také OP Prostějov podle vyjádření svého šéfa Jiřího Tuvory největší podíl závazků.
Pracovníci prostějovského Oděvního podniku budou od příštího týdne pracovat kvůli úbytku zakázek jen čtyři dny v týdnu za 60 procent mzdy. Dohodlo se na tom vedení společnosti s odbory. "Závodní výbor řediteli schválil, že zaměstnanci budou od 18. ledna na 60 procentech mzdy s tím, že v pondělky nebudou pracovat. Mzdu ve výši 60 procent zaměstnanci budou dostávat i za pondělky, kdy budou doma. Dohoda je taková, že čtyřdenní pracovní týden bude v podniku platit dva měsíce," uvedla předsedkyně podnikového výboru odborového svazu OP Helena Vyroubalová.
Česká spořitelna podporuje restrukturalizaci podniku
Raiffeisenbank a Citibank zastávají opačné stanovisko, ale nechtějí situaci kolem prostějovského podniku komentovat. OP Prostějov tak míří do insolvence, během které by mělo dojít k reorganizaci podniku.
„Fakt, že firma skončí v insolvenci situaci malinko komplikuje, ale stále jsme přesvědčeni, že cesta k zachování výroby a zaměstnanosti je stále reálná. Půjde jen o jiné mechanismy. Je důležité, že největší věřitel Česká spořitelna tuto restrukturalizaci podporuje,“ řekl HN generální ředitel OP Prostějov Tuvora.
Samotná Česká spořitelna opět potvrdila, že pokud vidí šanci na oživení a možnost záchrany životaschopné části byznysu, firmy do konkurzu posílat nechce. „Nadále budeme podporovat nelikvidační řešení situace a intenzivně o tom vyjednávat s firmou i ostatními bankami,“ řekla Kristýna Havligerová z České spořitelny.
Ta zároveň popřela nedávné informace o tom, že banka souhlasila s návrhem OP Prostějov na umazání poloviny dluhu, tedy na 600 milionů korun. „Nejenom, že jsme nedali souhlas, ale ani jsme podobný požadavek neobdrželi. Možnost odpuštění dluhu firmám je zcela nereálná a z hlediska působnosti banky nesmyslná,“ říká Havligerová.
...........
Jen třicet prodejen prostějovského výrobce ze sta je ziskových. Hospodaření bývalého managementu má prověřit forenzní audit.
